A tým povede staronový trenér Lukáš Nevosad

Ml. Boleslav - Změny se v letní přestávce mezi ročníky neodehrály jen na úrovni prezentace klubu, ale nevyhnul se jim po loňském neúspěšném tažením 1. Ligou ani realizační tým mužského A týmu. Přední mužstvo povede staronový trenér Lukáš Nevosad (na fotografii v bílém), jenž už v minulosti na stejné pozici několik sezón působil. Jakým způsobem se jeho angažmá rodilo a jaké jsou jeho plány pro budoucnost se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Lukáši, po loňské neúspěšné sezóně jsi přebral A tým. Jednalo se o tvou iniciativu se současným stavem něco provést, nebo jsi byl osloven?

Ožehavá otázka hned na začátek. Jednalo se z větší části o mou iniciativu. Loňská sezóna byla špatná, nebudeme si nic nalhávat. Kluci se na Romana (Hnátka, pozn. red.) vykašlali a nepodpořili ho účastí, ani přístupem a morálkou. Poté už se to vezlo jedno s druhým a s tím stavem, který panoval, už neudělá nic sebelepší trenér. Roman projevil přání pracovat znovu s mládeží, což byl pro mě impuls zareagovat, jelikož jiné alternativy se nerýsovaly. V klubu jsou velice nadějní mladí a rovněž kvalitní zkušení hráči, které znám ještě ze svého předchozího působení v klubu. Bude výzva mužstvo správně namixovat a dát fungování týmu nový řád. 

U A týmu jsi ve funkci trenéra již v minulosti působil. Bude pro tebe návrat do známého prostředí a fakt, že většinu hráčů dobře znáš, ulehčovat situaci?

Doufám v to. Noví hráči jsou prakticky jen mladí odchovanci, které jsem vedl v dorostu. Odpadá nějaké oťukování a mohli jsme se rovnou vrhnout na přípravu. Jen doufám, že ti starší hráči zmoudřeli a trochu si to srovnali od minule v hlavách. (smích)

Právě tito slibní hráči, které zmiňuješ, se loni v extralize mladšího dorostu umístili na pěkném konečném čtvrtém místě. Jaká to byla sezóna a budeš nadále trénovat i juniory?

Hráli jsme sice extraligu mladšího dorostu, věkově ale polovina mužstva spadala ještě do starších žáků. Byli jsme jedním z nejmladších mužstev v soutěži a o to více si výsledku ceníme, přestože cítíme i lehké zklamání. Mohlo to cinknout, medailové umístění nebylo daleko. Pokusím se nadále působit jako trenér i u juniorů a skloubit obě funkce. Hokejbal je teď jako moje milenka a spousty času, které mu věnuji, mi líto není. 

Jak velký rozdíl bude trénovat po teenagerech opět dospělé muže?

Trénování mladých kluků mi dělalo a doufám, že bude dělat i nadále, velkou radost. Něco si ukážeme na tréninku a když to hráči pak plní na hřišti a padne po takové situaci například branka, zahřeje to a je to velké zadostiučinění. Víte, že vaše práce dává smysl a vidíte přímé výsledky. U mužů je to už složitější v tom, že si většina hráčů myslí, že hokejbalu rozumí a na některé změny v jejich hře, které po nich budu požadovat, nemusí reagovat tak dobře. Po tréninkové docházce je to můj největší strašák, ale mám i na takové případy recept a věřím, že najdeme společnou řeč a způsob, jak být úspěšní. 

V závěru předchozího ročníku jsi jako asistenta na pravidelnou výpomoc přivedl k mládeži svého otce Milana, jenž má s hokejovými sporty bohaté zkušenosti. Jak si pochvaluješ spolupráci a jak si rozdělíte povinnosti na lavičce?

V loňském ročníku mladšího dorostu jsme měli na hřišti pravidelně patnáct až dvacet lidí a cítil jsem, že je toho na jednoho člověka už příliš. Proto jsem oslovil s žádostí o pomoc svého otce. Máme tak více prostoru se věnovat hráčům individuálně. Spolupráci si musím pochválit, hodně spolu diskutujeme a vyměňujeme si názory. Je to pro mě velká vzpruha, jsem při trénování hodně tvrdohlavý a slyšet jiné argumenty je pro mě prospěšné. Od táty se mám co naučit. Prozatím platí, že mi bude pomáhat a v případě kolize zastupovat u juniorky, muže pravděpodobně povedu primárně sám. 

Hlavnímu mužskému týmu loni hrozila po nelichotivé základní části baráž o 1. Ligu. Ta se nakonec nekonala a případnou účast pro další ročník tak Tygři obhájili bez boje. Jaký je plán pro A tým pro nadcházející sezónu? 

Přestože jsme účast v 1. Lize pro další sezóny uhájili, rozhodli jsme se přihlásit 2. Ligu. Vyhodnotili jsme si finanční i sportovní náročnost a tohle je výsledek. První liga je po celorepublikovém sjednocení z mého pohledu nešťastně organizovaná soutěž a pokud nedojde ke změnám, v současné formě nepřežije. Pro některé hráče, především ty mladé, může být toto rozhodnutí zklamáním, nechtěli jsme ale, aby ambice převážily logické uvažování. Letos si vzhledem k přestavbě týmu a reorganizaci chceme dokázat, na co reálně máme a doufám, že se vyšší soutěže do Mladé Boleslavi brzy opět vrátí. 

Již od 23. července vedeš společnou letní přípravu pro muže a juniory, jak jsi zatím s přístupem hráčů a výsledkem jejich snažení spokojený?

Příprava je v plném proudu a musím říct, že přístup je z větší části dobrý. Kluci si odmakají svoje a i ti mladí si už uvědomují, že to dělají pro sebe a poctivě dřou.

Máš v plánu mladé hráče pravidelně zapojovat do dění v mužských týmech?

Ano, je to můj hlavní hnací motor. Ale pozor! Není samozřejmostí, že mladí kluci budou mít místa v sestavě a budeme je do A týmu prosazovat. Pokud chtějí nastupovat za muže, musí ukázat, že na to mají herně, ale i charakterově. Je třeba, aby mladí fungovali na hřišti i v kabině se staršími hráči, snesli kritiku. Pokud nebude přístup podle mých představ, a to už se týká všech hráčů bez rozdílu, nemám problém soutěž odehrát na deset lidí. 

A obligátní otázka nakonec. Jaké máš s A týmem nejen pro nadcházející, ale i ty další sezóny ambice?

Pro letošek je cíl jasný. Hrát na špičce 2. Ligy a být úspěšný v play-off. Mým snem je vidět v Mladé Boleslavi extraligu, ale cesta k tomu je velmi dlouhá a trnitá. Nikoliv ale nereálná. Boleslav do hokejbalové smetánky kdysi patřila. Nyní nepatří, ale chceme, aby se to změnilo. Jednou stranou je sportovní stránka, druhou pak stránka ekonomická a otázka zázemí. Uvidíme, jak se nám povede, cíle ale nízké nemáme a nechceme, aby hokejbal, který tu má velkou tradici, skončil na oblastní úrovni.

Děkujeme za rozhovor!